Přeskočit na obsah

Sigríður Á. Andersen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sigríður Á. Andersen
Sigríður Á. Andersen (2017)
Sigríður Á. Andersen (2017)
ministryně spravedlnosti
Ve funkci:
11. ledna 2017 – 14. března 2019
Předseda vládyBjarni Benediktsson
Katrín Jakobsdóttir
PředchůdceÓlöf Nordal
NástupceÞórdís Kolbrún R. Gylfadóttir
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana nezávislosti

Narození21. listopadu 1971 (52 let)
Reykjavík, Island
ChoťGlúmur Jón Björnsson
Alma materIslandská univerzita
Profesepolitička a advokátka
Webová stránkahttps://www.sigridur.is/
CommonsSigríður Á. Andersen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sigríður Ásthildur Andersen (* 21. listopadu 1971 Reykjavík) je islandská politička a advokátka, která v letech 2017–2019 zastávala funkci ministryně spravedlnosti.[1][2][3] Z funkce ministryně spravedlnosti odstoupila poté, co Evropský soud pro lidská práva shledal její jmenování soudců Islandského odvolacího soudu nezákonným.[4][5]

Od roku 2015 je poslankyní islandského parlamentu (Althing) za Stranu nezávislosti.[6][7]

Vzdělání a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 absolvovala Menntaskólinn í Reykjavík, vystudovala práva na Islandské univerzitě a v roce 2001 se stala advokátkou.[6] V letech 1999–2005 pracovala jako advokátka v Islandské obchodní komoře, v letech 2004–2009 zasedala v Radě okresních soudů a poté v letech 2007–2015 pracovala v soukromé advokátní kanceláři.[6]

V roce 2015 se stala poslankyní Althingu.[6]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Během svého působení ve funkci ministryně spravedlnosti byla kontroverzní osobností.[8] Sehrála klíčovou roli v případu kolem navrácení cti odsouzenému sexuálnímu delikventovi, který vedl k rozpuštění vlády Bjarniho Benediktssona v roce 2017.[9][10]

V roce 2017 se neřídila doporučením zvláštního výboru, který sestavil seznam nejkvalifikovanějších soudců pro nově vytvořený Islandský odvolací soud, a místo toho vybrala čtyři z nich, včetně manželky kolegy ze Strany nezávislosti Brynjara Níelssona.[11] Evropský soud pro lidská práva 12. března 2019 rozhodl, že jmenování bylo provedeno nezákonně.[12] V návaznosti na toto rozhodnutí Sigríður 13. března 2019 oznámila, že odstoupí z funkce ministryně spravedlnosti.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sigríður Á. Andersen na anglické Wikipedii.

  1. Sigríður Á. Andersen verður áfram dómsmálaráðherra [online]. Kvennabladid, 2017-11-30 [cit. 2022-09-28]. Dostupné v archivu. (islandsky) 
  2. Rúmlega sjö af hverjum tíu vilja að Sigríður Á. Andersen segi af sér. Kjarninn [online]. 2018-02-23 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (islandsky) 
  3. Um Sigríði – Sigríður Á. Andersen [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné v archivu. (islandsky) 
  4. a b Sigríður Andersen stígur til hliðar. Vísir.is [online]. 2019-03-13 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (islandsky) 
  5. European Court Of Human Rights Declares Icelandic Judge Appointments Illegal. The Reykjavík Grapevine [online]. 2019-03-12 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. 
  6. a b c d Sigríður Á. Andersen [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (islandsky) 
  7. Sigríður Andersen hafnar ásökunum um þöggun: "Ég frábið mér þennan málflutning " [online]. Pressan, 2017-09-19 [cit. 2022-09-28]. Dostupné v archivu. 
  8. Vast Majority Of Icelanders Want Justice Minister To Resign. The Reykjavík Grapevine [online]. 2018-02-23 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. 
  9. Ótrúlegur ráðherraferill [online]. Stundin, 2018-01-19 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (islandsky) 
  10. PM’s Father Endorsed “Restored Honour” For Convicted Paedophile. The Reykjavík Grapevine [online]. 2017-09-14 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. 
  11. Sigríður Andersen braut lög þegar hún handvaldi dómara í Landsrétt [online]. 2017-09-15 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (islandsky) 
  12. MDE segir Landsrétt ólöglega skipaðan [online]. Ríkisútvarpið, 2019-03-12 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (islandsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]